Tuhle znělku pořád hrajou na primě... tu písničku jsem si pustila a byla taková... nudná a nejhezčí z ní je fakt jenom tohle... to se teda Marilyn moc nevytáhla ;)

Dneska den na nic, ikdyž to jsou poslední dobou všechny dny. Jdu si takhle krásně ze spinningu (lehce spocená, jelikož a protože se nemá cenu mejt tam, když to mam domů 15 minut :-D ale myslete si o mně, co jen chcete...) a nemám deštník, protože jsem ho tak trochu zapomněla ve škole (doufám, že tam zítra bude). Ještě si říkáme se sestřenkou, aby nepršelo, jenže jakmile vylezeme z toho prosklenýho komplexu fitness centra začne lehce pršet. Rozloučíme se a vydáme se každá svou cestou. Procházím kolem mého oblíbeného Kebabu.. ale odolám :-P fakt sem měla nehoráznou chuť si ho koupit, ale po tom sportovním výkonu jsem si doma udělala hezky housku se sýrem a se šunkou (90% masa).. bohužel byla tak dobrá, že padl celej balík. Jak já budu vypadat.. nechci radši vědět!

No ale zpět k tématu.. začalo moc hezky pršet. Tak moc, že po mě už pak jenom stejkal déšť a v botech sem taky neměla zrovna sucho. Smutný příběh.. trochu mě to naštvalo, ale vydržela sem to a teď vám to tady musim hrozně moc říct. I sem to slíbila Fífovi :-D ale to je jedno... vlastně neslíbila, jenom sem mu řekla, že o tom napíšu :)

A abych to dokončila myšlenku... proč sem vlastně furt naštvaná? Můžu za to já. Nesnášim se za to, jaká bohužel jsem a za to, že využívám lidi a já nevim za co všechno. Já vim, proč jsem radši sama.. vim to moc dobře, ale prostě do těch vztahů jdu a vim, že bych neměla. Pak jsou ty lidi, co semnou tráví čas velmi smutní, asi taky naštvaní a vůbec nic nechápou, ale já to neumim vysvětlit..

Zamilovala sem se jednou v životě do úplně nevhodný osoby a ta zamilovanost mi vydržela 2 roky. Jenže sem se s tim člověkem ani nevídala.. tak jednou za půl roku, ale je fakt, že sem z něj byla vždycky hrozně unešená. Teď když na to koukám, tak si říkám, že to bylo poprvý a asi taky naposled. Já prostě nevim, čim to je, že se nedokážu zamilovat.. fakt to nevim.. nejdřív sem si myslela, že se bojim, ale to tak není.. asi je to něco v mym podvědomí, co mi v tom brání.

Já vím, že nad všim přemejšlim trochu jinak než ostatní lidi - beru všechno buď moc pesimisticky a nebo moc realisticky.. pak začnu řešit takový kraviny jako k čemu mi ten vztah je, když mi nic nedává. A k čemu lidem vůbec vztahy jsou, stejně je ta zamilovanost brzo přejde.

Je to smutný, že to takhle vidim a dost pochybuju, že se s timhle přístupem někdy zamiluju.. asi ne. Vadí mi to, ale já se nezměnim ze dne na den. Asi to chce hooodně moc času.. možná celý život a až budu ležet na smrtelnym loži tak si určitě řeknu nějakou vtipnou větu o mužích a zemřu. Zemřu bez dětí, bez rodiny bez chlapa, sama, stará, hnusná, šedivá, tlustá, chlupatá - starý lidi už se neholej podle mě :-D a navíc jako kvůli komu bych se měla holit? :-D no to teda fakt nevim!

Pěkný vyhlídky mě čekaj.. ale tak jak mi sám Tomáš řekl - jsem kariéristka.. chci mít dobrý známky, můj cíl je dobrá vejška a pokudmožno ještě lepší práce, dobře placená, abych mohla jezdit po světě a obdivovat jeho krásy. Třeba to je to, do čeho jsem zamilovaná a nikdy do ničeho jinýho nebudu.. Já fakt nevim, ale tak asi se to nesmí moc prožívat... jenže když pak člověk neprožívá absolutně nic a je mu všechno jedno, to je pak taky na hovno!

Ano, chtěla bych být jako ostatní holky, který jsou zamilovaný a jsou rády za to, že můžou s klukem sdílet všechno možný. Těšej se na něj, jsou z něj unešený. jo jo jo moc hezký!

Ještě bych chtěla říct, jak bych si představovala takovýho kluka na míru pro mě: hezký, musí mě umět zkrotit, mohl by dělat nějakej sport, nesmim se s nim nudit, musí mě chápat a já od něj čekám nějaký vzrušení . . . zvraty ale na tu dobrou stranu. Prostě se musí furt něco dít.. jistě se z  toho taky stane stereotyp, ale já chci vedle toho člověka stát a říct si - jo tohle má smysl! (i když, co má vlastně v životě smysl? no.. to je zase téma do jinýho příspěvku)

jediný, co bych na závěr dodala je - můj život je velice zvláštní a asi přestanu navazovat vztahy. Nemá to cenu, aspoň zatím!

ps: třeba se stanu uvědomělou ;)