Jednoho májového dne, resp. toho druhého májového dne jsme se vypravili s otcem do Zittau :-) jak neobvyklý to výlet. Nutno podotknout, že se nejednalo o cestu autem, ale na kole. Takže krása. Do Chrastavy to pro mě bylo utrpení, protože nemám ráda kopce a tudíž se je ani nesnažím vyšlapat. Nakonec jsme dojeli až do Hrádku, tam už to pak šlo. A Bůh dal a dojeli jsme i do Zittau ;) krásný to pocit.

Na začátku tohoto "tripu" sem myslela, že umřu a otec mě bude muset pochovat ve škarpě, ale tak se bohužel nestalo.

K mému překvapení na tom byl otec fyzicky hůř než já. Takže vzdal cestu zpátky na kole a museli jsme jet vlakem. Teda ne, že bych nechtěla, ale myslela jsem, že se v něm skrývá víc fyzické síly ;)

A jak jsem na tom teď? Bolí mě prdel.... nedá se to skoro vydržet, ale co se dá dělat.... je to holt můj osud :-D :-D

---> Však ono to přejde :) a pak si znovu tenhle výlet můžu zopakovat (jooooooo možná tak ve snu)