Příspěvěk po 2 letech
2. 1. 2010
Ano a nevím proč vlastně. Čas na to pořád je, ale možná mi došlo, že
timhle svym psaním na net toho moc nezmůžu. Sice jsem se vždycky trochu
vypsala, ale že by mi to nějak pomohlo. Většinou, když jsem psala o
Pawlovi, tak to bylo ještě horší, ale tak je to vždycky, když myslíte
na někoho, koho máte rádi / nebo ste měli rádi a on vás nechce, a nebo
on je moc daleko. Nebo jednoduše všechno dohromady. Ne, že bych
přestala psát úplně, to ne. Víte, mám svůj deník :) ale to má hodně
lidí akorát o tom nemluví. Píšu do něj.. no jednou za 2 měsíce.. za půl
roku, jak se mi chce, a hlavně když je co psát! Občas se vracím na
začátek toho deníku a čtu si ty kecy, co jsem napsala jako 15-ti letá,
asi jako dneska tyhle stránky! Opravdu mě to překvapilo, věděla jsem,
že se ve mě skrývá něco víc než 16-ti letej spratek :-D ale tohle sem
nečekala... nechovala jsem se jako spratek, ale jako docela normálně
žijící člověk. Dokonce jsem ani nepsala "mno" ani vElKý A mAlÝ pÍsMeNa
:-D asi sem byla vždycky divná.. ale nikdy mi to nepřekáželo v ničem.
Každej se mě vždycky nějak snažil pochopit a když ne, tak se semnou
nebavil. Jak je tomu dnes? Neska už mě lidi vůbec nechápou a když to
zkoušej, tak moc nepochoděj. Nedá se svítit, život jde dál. Už mě ani
nepřekvapujou věci, který mě kdysi normálně překvapili. Ne, že bych
ztratila cit... no ikdyž možná trochu. Časem vám dojde, že nemusíte
všechno tak prožívat, ale zase se ochudíte o ty pocity a emoce a
všechno kolem toho. A o to já jsem podle mě přišla. Hlavně jsem se
uzavřela a to bylo nějak potom, co jsem opustila tenhle web. Lidi se
mění a díky týhle stránce a mýmu deníku to na sobě vidím. Ta změna se
mi na jednu stranu líbí a na druhou ne. Hodně mi toho vzala, ale
nadruhou stranu mi taky něco zbylo a něco nového přibylo. Jaká jsem
byla už teď neovlivním, můžu ovlivnit jedině to jaká budu... ikdyž teda
fakt nevim jak :) Přemýšlím o tom, že bych zase začala aktivně psát,
ale víte, jsem líná ... a než bych se k tomu dokopala. Navíc nevim,
jestli má cenu tohle provozovat dál, ale rušit web rozhodně nehodlám.
Tak jako nehodlám vyhodit svůj deník ;) Je tu kus mého zrovna ne moc
šťastného období.
Možná to tak mělo být. Bylo to těžký a já hledala nějakou schůdnou cestu. Těžko říct.
Lidé by měli hledět před sebe, a neohlížet se za sebe, protože by se taky nemuseli nikdy otočit zpět dopředu.
Možná to tak mělo být. Bylo to těžký a já hledala nějakou schůdnou cestu. Těžko říct.
Lidé by měli hledět před sebe, a neohlížet se za sebe, protože by se taky nemuseli nikdy otočit zpět dopředu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář